xChaos on Nostr: nprofile1q…4edsv K těm dalším bodům: EU má zatím tak daleko k centrální ...
nprofile1qy2hwumn8ghj7un9d3shjtnddaehgu3wwp6kyqpqjhyswk7xn5zcznx6w7m7gv297lfc3k25u5fg3pvqq4qpasjkf0xsk4edsv (nprofile…edsv) K těm dalším bodům: EU má zatím tak daleko k centrální vládě, jak jenom takhle velký útvar může mít. EU rozhodně nemá ambice stát se unitárním státem, kde třeba je běžné, že gubernátory oblastí dosazuje centrální vláda (východní model - Čína, Rusko, ale bohužel třeba i Ukrajina).
Ruská federace má daleko blíže k unitárnímu státu, než k ní mít bude mít EU.
Ve všech členských zemích je normou vysoká míra demokratické participace na všech úrovních - místní obecní a městské volby, krajské volby. Dokonce u nás jsme ustoupili po roce 1992 z dočasně silně unitární modelu (pouze obce se spíše symbolickým vlivem a parlament s de-facto zásadním vlivem) a přidali ještě krajské volby.
Já nemůžu mluvit za anarchisty 19.století: Stirner mi přijde spíš jako pitoreskní postavička, Proudhon měl spoustu dobrý nápadů, Kropotkin byl spíš komunitarista, než opravdový anarchista a Bakunin - no co si budeme povídat, Bakunin byl spíš součást problému 🙂
Nicméně, oni oponovali státu, který byl institucí vládnoucí třídy, a to tehdy ani nutně nebyla první generace vyšších tříd kapitalismus, ale často ještě dědičná šlechta. Experimentu s demokracií nedůvěřovali, ale současně jejich tehdejší vize nebyly až tak vzdálené tomu, kam se demokracie za dalších 150 let místy dostala.
Minarchismus nechci zcela odsuzovat, protože je blízký mému minimalismu v ostatních oblastech civilizace: není potřeba budovat impozantní monumenty, ale struktury, které plní svůj účel. Ve všem, třeba v programování a dopravě.
Netoužím po přebujelém úředním aparátu. Myšlenka základního příjmu je i o tom, aby se lidé, kteří nic zvláštního neumějí, vykašlali na budování těch svých veřejnoprávním i soukromoprávních byrokratických zákopů, které jsou pro ně dnes existenční nutností.
To, že EU není totalita, paradoxně dokázal i ten z mého hlediska dost nešťastný Brexit: Británie dokázala, že z EU lze mírovou cestou vystoupit, což je víc, než kdy předvedl jakýkoliv stát USA nebo oblast Ruské Federace
Ruská federace má daleko blíže k unitárnímu státu, než k ní mít bude mít EU.
Ve všech členských zemích je normou vysoká míra demokratické participace na všech úrovních - místní obecní a městské volby, krajské volby. Dokonce u nás jsme ustoupili po roce 1992 z dočasně silně unitární modelu (pouze obce se spíše symbolickým vlivem a parlament s de-facto zásadním vlivem) a přidali ještě krajské volby.
Já nemůžu mluvit za anarchisty 19.století: Stirner mi přijde spíš jako pitoreskní postavička, Proudhon měl spoustu dobrý nápadů, Kropotkin byl spíš komunitarista, než opravdový anarchista a Bakunin - no co si budeme povídat, Bakunin byl spíš součást problému 🙂
Nicméně, oni oponovali státu, který byl institucí vládnoucí třídy, a to tehdy ani nutně nebyla první generace vyšších tříd kapitalismus, ale často ještě dědičná šlechta. Experimentu s demokracií nedůvěřovali, ale současně jejich tehdejší vize nebyly až tak vzdálené tomu, kam se demokracie za dalších 150 let místy dostala.
Minarchismus nechci zcela odsuzovat, protože je blízký mému minimalismu v ostatních oblastech civilizace: není potřeba budovat impozantní monumenty, ale struktury, které plní svůj účel. Ve všem, třeba v programování a dopravě.
Netoužím po přebujelém úředním aparátu. Myšlenka základního příjmu je i o tom, aby se lidé, kteří nic zvláštního neumějí, vykašlali na budování těch svých veřejnoprávním i soukromoprávních byrokratických zákopů, které jsou pro ně dnes existenční nutností.
To, že EU není totalita, paradoxně dokázal i ten z mého hlediska dost nešťastný Brexit: Británie dokázala, že z EU lze mírovou cestou vystoupit, což je víc, než kdy předvedl jakýkoliv stát USA nebo oblast Ruské Federace